Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021, bude z ní pořizován foto záznam.

Článek Pozor: zrušeno pro nemoc – Helena Čermáková: Zlín je moje srdeční záležitost (beseda) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021, budou z ní pořizovány fotografie.

Článek „Hanba – lež.” Zlínská politická scéna za první republiky. Od konfliktů k jednotě. (Přednáška 26. 10. 2022) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Příchod do vily možný od 17:15 h (ke vstupu lze využít spodní i horní branku).

Z akce bude pořizován videozáznam a fotografie.

Parkování: Využijte parkoviště u zastávek MHD na Cigánově nebo volná místa v ulici Pod Nivami. Parkování přímo u vily pro osoby s omezenou schopností pohybu je možné po domluvě předem.

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021.

Článek Rembaranka 1969: S pragovkou k protinožcům (beseda 12. 10. 2022) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Z akce bude pořizován videozáznam a fotografie.

Vzhledem k omezené kapacitě rezervujte prosím do 12. 10. své místo na e-mailu magdalena@zikmundovavila.cz.

Parkování: Využijte parkoviště u zastávek MHD na Cigánově nebo volná místa v ulici Pod Nivami. Parkování přímo u vily pro osoby s omezenou schopností pohybu je možné po domluvě předem.

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021.

Článek Ondřej Neff: Jak to vidí neviditelný pes? (beseda 14. 9. 2022) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

„Chtěli jsme k oslavám významného jubilea města Zlín přispět, proto jsme se do projektu zapojili v roli partnera. Díky tomu se čtyři účastníci mohli exkluzivně podívat do prostor kulturní památky, která je zatím veřejnosti nepřístupná,“ uvedla ředitelka Nadačního fondu Zikmundova vila, Magdaléna Hladká, která současně dodala, že tato aktivita byla možná i díky podpoře Fondů EHP.

Umělecký záměr projektu objasňuje Kateřina Šedá následovně: „Boty ke Zlínu patří. Nejde jen o historii úspěšné společnosti Baťa a z ní vycházející koncepci města; Zlín se stal také domovem cestovatelské dvojice Zikmund a Hanzelka a byl i místem, kde začal běhat čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, Emil Zátopek. Při vší úctě k jiným oborům, právě oni jsou dodnes symbolem Zlína a ať se nám to líbí nebo ne, zůstává velkým tématem současnosti, jak s touto špičkou udržet krok.

Při výročí města si často klademe otázku, kam současná společnost směřuje, kam míří její kroky a jakým způsobem je ovlivnit. Cesta do budoucna už ale není lemovaná jen opravenými silnicemi a novou výstavbou, objevily se na ní i obavy ze ztráty věcí, které nám dřív přišly samozřejmé. Postupně se ukazuje, že nestačí opravit náměstí, aby se na něm lidé více potkávali, nestačí ani opravit chodníky, abychom našli správný směr. Ke štěstí nám nepomůže větší auto, ale to, že v tom stávajícím svezeme souseda. Nepotřebujeme větší domy, ale více chuti je společně sdílet. Nikdo z nás nepotřebuje ani deset párů bot – stačí jedny, které nás svedou dohromady. A právě takové jsme vytvořili!“

Zájemci, kteří chtějí sledovat místa, kterými se boty v těchto dnech prochází, mohou až do konce června sledovat on-line přenos z jejich kamer na stránkách www.znohynanohu.cz.

Článek Zikmundovou vilou se prošly boty, které vidí, slyší a mluví se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Domov cestovatele Miroslava Zikmunda si přišlo v průběhu Zlín Film Festivalu prohlédnout téměř 80 hostů. Kromě herců, producentů a festivalových porotců do vily zavítal například trojnásobný mistr světa a bývalý světový rekordman v desetiboji, Tomáš Dvořák, konzulka Ukrajiny, paní Anna Proshko nebo Michal Stehlík a Martin Groman, kteří v průběhu prohlídky natočili speciální díl svého podcastu Přepište dějiny.

Zikmundova vila má k audiovizi blíž, než se na první pohled může zdát. Projektant domu, firma Baťa a. s. v čele s Janem Antonínem Baťou postavila ve Zlíně vlastní filmové ateliéry. První obyvatel vily, okresní hejtman Josef Januštík byl členem výboru prvních zlínských Filmových žní a členem čestného výboru jejich druhého ročníku. První soukromý majitel domu na Nivách, Elmar Klos, se živil jako filmový režisér a scenárista. Za snímek Obchod na korze byl i se svým kolegou Jánem Kadárem oceněn soškou Oscara. Ve filmové tvorbě, ovšem tentokrát v oblasti cestopisu a reportáží, měl významné postavení i druhý majitel vily, Miroslav Zikmund, který společně s parťákem Jiřím Hanzelkou natočil 4 celovečerní a 147 krátkých filmů. Festivaloví hosté se tak měli možnost seznámit nejen s unikátní architekturou, ale také s historií filmové tradice, která má ve Zlíně bezmála 100 let.

Článek 62. Zlín Film Festival – tentokrát i v Zikmundově vile se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

„Miroslav Zikmund považoval za svůj životní úkol otevírat svět lidem. A našim úkolem je teď oplátkou otevřít jeho dům světu. Díky podpoře Fondů EHP můžeme tento krok realizovat už letos, a navíc ve spolupráci s renomovanými partnery,“ uvedl Čestmír Vančura, předseda Nadačního fondu Zikmundova vila, a dodal: „Lidé se tak budou moci seznámit s domovem Miroslava Zikmunda, ale i s osobností Thora Heyerdahla, o jehož odkaz se stará náš partner, Muzeum Kon-Tiki. Věřím, že z této společnosti by měl Mirek radost.“

Propojení Zikmunda a Hanzelky s norským cestovatelem Heyerdahlem se nabízí. V roce 1947, kdy se Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vydali na objevitelskou cestu po Africe a Jižní Americe, zahájil Thor Heyerdahl vlastní expedici Kon-Tiki, aby světu ukázal, že národy Polynésie a Jižní Ameriky byly v prehistorických dobách propojeny. Tím začala jeho celoživotní snaha cestovat po světě s cílem porozumět jiným kulturám. „Obě výpravy měly společný, vedlejší cíl: sblížit lidi tím, že nám přinesou příběhy ze svých cest,” sděluje Liv Heyerdahlová, vnučka cestovatele Heyerdahla a ředitelka Muzea Kon-Tiki. „Je pro nás ctí, že můžeme zahájit spolupráci a přátelství s Nadačním fondem Zikmundova vila. Podělíme se o své příběhy s našimi komunitami a sblížíme se. Nechť se cesta rozběhne,” přeje projektu štěstí Heyerdahlová.

Právě spolupráci se zkušeným a podobně zaměřeným norským partnerem považuje Lenka Šlitrová z Ministerstva financí ČR, které je zprostředkovatelem grantu, za silnou stránku projektu: „Díky tomuto česko-norskému partnerství bude možné propojit myšlenky, objevy a osobnosti cestovatelů Miroslava Zikmunda a Thora Heyerdhala a zachovat jejich odkaz i pro budoucí generace.“ Projekt s názvem Zikmundova vila – brána do světa byl vyhodnocen jako ambiciózní. Měl by tak podpořit rozšíření znalostí o celosvětově významné osobnosti Miroslava Zikmunda a přispět k dalšímu oživení a rozvoji zlínského regionu.

Získané finanční prostředky navýšené o desetiprocentní spoluúčast nadačního fondu pomohou stabilizovat chod, údržbu a propagaci vily. Přispějí také k podchycení správy vzácných sbírek z cest, které si Miroslav Zikmund ponechal v domě. Podpoří mezinárodní výměnu zkušeností v oblasti muzejnictví. Především ale umožní rychlejší zahájení kulturního programu určeného pro širokou veřejnost. V plánu jsou například výstavy o cestovatelské dvojici H+Z v Oslu a o Thoru Heyerdahlovi ve Zlíně, pravidelné měsíční besedy a také to, na co se fanoušci Miroslava Zikmunda i architektury nejvíce těší – komentované prohlídky.

„V rámci pilotního provozu počítáme s jedním prohlídkovým dnem v měsíci, kdy se ve vile vystřídají až čtyři skupiny vždy o šesti návštěvnících. Vstup bude, stejně jako např. ve vile Tugendhat, možný po rezervaci předem,“ vysvětlila Magdaléna Hladká, ředitelka Nadačního fondu Zikmundova vila, a zároveň doplnila, že smyslem projektu je právě otestovat nastavený režim fungování, jeho ekonomickou i personální náročnost. „Na základě těchto zkušeností budeme po ukončení projektu schopni určit provozní model vily pro budoucnost,“ uzavřela Hladká.

Kromě zmíněného Muzea Kon-Tiki je partnerem projektu i zlínské Technologické inovační centrum. Díky jeho zapojení se do vily, která nedisponuje bezbariérovým přístupem, budou moci podívat i osoby se sníženou pohyblivostí, a to prostřednictvím virtuální reality. Podle Lukáše Trčky, jednatele Technologického inovačního centra, je spolupráce na projektu virtuálního zpřístupnění Zikmundovy vily výzvou i splněným snem zároveň.

„Otevřít tento svatostánek všech cestovatelů a dobrodruhů prostřednictvím 3D prohlídky široké veřejnosti je příležitostí, kterou chceme uchopit v nejvýše dostupné kvalitě. Poznání umožněné touto technologií jsme doposud používali pro práci v kariérních tématech a průmyslových aplikacích,“ popsal Trčka a naznačil, že díky tomuto projektu rozšíří TIC portfolio realizací a věří, že bude inspirovat další vlastníky či provozovatele zajímavých objektů, které není možné snadno zpřístupnit veřejnosti k fyzické prohlídce, aby následovaly vzor Zikmundovy vily. „Přispíváme tak současně k naplňování nové identity Zlínské kraje – Kraje bez hranic,” dodal Trčka. Oporou v realizaci administrativní části projektu je pak nadačnímu fondu zlínská společnost Strojírenské inovační centrum.

Co jsou Fondy EHP?

Prostřednictvím Fondů EHP přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti státy Evropské unie. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy, včetně České republiky.

Článek Zikmundova vila se za přispění Fondů EHP otevře veřejnosti ještě letos se nejdříve objevil na Zikmundova vila.