Mgr. Silvie Stanická, Ph.D.

Silvie přednáší na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dějiny vizuální kultury a dějiny architektury. V doktorském studiu se angažuje na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Vedle pedagogické činnosti spolupracuje s Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství v oblasti vědy a výzkumu.

Přednáška je součástí výstavy Příběh manželů Januštíkových na Nivách – a zrod Zlínského okresu.

Projekty jsou realizovány za finanční podpory Statutárního města Zlína, Státního fondu kultury ČR, České komory architektů a Nadace české architektury.

Článek František Lydie Gahura a vývoj zlínské architektury v mezinárodním kontextu – přednáška 12. 11. v 16.00h se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Beseda s autorem arch. Petrem Všetečkou, který představí novou publikaci Architekt Zdeněk Plesník / Vila Miroslava Zikmunda. Kniha mapuje výjimečné dílo Zdeňka Plesníka, klíčové osobnosti poválečné architektury Zlína. Její těžiště tvoří Zikmundova vila – dům původně postavený v letech 1933–1935 pro Josefa Januštíka a v 50. letech výrazně adaptovaný Plesníkem pro cestovatele Miroslava Zikmunda, který v něm žil a tvořil více než šedesát let. Vila je ukázkou modernistického rukopisu i osobního příběhu na průsečíku architektury, designu a kulturních dějin; nechybí ani původní Plesníkovo interiérové vybavení, vyrobené Miroslavem Navrátilem..Texty Petra Všetečky a Rostislava Šváchy zasazují vilu do širších souvislostí a přibližují další Plesníkovy stavby (např. vily Jiřího Hanzelky a Zdeňka Lišky). Publikaci doprovází bohatá obrazová část s archivními i současnými fotografiemi, výkresy a skicami v grafické úpravě Zdeňka Macháčka (studio 6.15).

Slovo autora knihy:

Kniha volně navazuje na výstavní projekt a katalog 3 vily Zdeňka Plesníka z roku 2001 a tehdy poprvé zveřejněný obsáhlý archivní materiál nyní výrazně rozšiřuje. Zikmundova vila se mezitím stala známou a vstupuje do mezinárodního společenství house-muzeí jako jeho svébytná součást. Kniha ji k tomu má doprovázet. Snažil jsem se v ní odpovědět i na otázky, které z mnoha důvodů zůstaly před čtvrt stoletím nevysloveny. Šířeji v knize také mapujeme dílo Zdeňka Plesníka, tvůrce vynikající průmyslové architektury, kterou naše společnost neuměla ochránit před zánikem.

Medailonek:

Petr Všetečka se narodil v roce 1968 v Brně. Vystudoval FA VUT v Brně, poté působil jako památkář ve SPÚ v Brně. Od roku 1997 vede ateliér TRANSAT architekti. Vedle navrhování se věnuje i psaní o architektuře. Mezi jeho realizace patří obnova baťovské architektury Zlína (Památník Tomáše Bati, restaurování a expozice Baťova mrakodrapu, supervize projektu 14|15 Baťova institutu, expozice Princip Baťa, obnova Malotovy vily), obnova Jurkovičovy vily v Brně a areálu Slunečních lázní v Luhačovicích, konverze Automatických mlýnů v Pardubicích pro Gočárovu galerii, obnova zámků v Kroměříži a Pardubicích, a další. Jeho práce byly oceněny mj. v soutěžích Gloria musaealis, Patrimonium pro futuro, Grand Prix architektů či Stavba roku. 

Článek Beseda s arch. Petrem Všetečkou u příležitosti vydání knihy (8. 10. v 17.30) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Závěr bude věnován její práci pro Czechitas a pro svůj rodinný vzdělávací startup inspiruj.se – a příkladům toho, jak umělá inteligence urychluje českou ekonomiku i každého z nás. 

Senta ukáže, jak hledáme a podporujeme nový typ ženského talentu a jak tyto ženy přivádíme do rozhodovacích pozic v oblasti AI a digitální transformace.

Senta vystoupí velmi otevřeně a upřímně – a těší se na jakékoli otázky z publika.

Senta Čermáková je vedoucí osobností v oblasti technologického vzdělávání, spolutvůrkyní a členkou správní rady úspěšného projektu Czechitas, který se zaměřuje na podporu žen a dívek v oblasti informačních technologií a digitální transformace, a jako první žena nositelkou titulu Business Person of the Year. Její práce spojuje inovace, vzdělávání a osvětu, přičemž cílem Czechitas je bourat stereotypy a otevírat dveře ženám do světa IT a digitálních dovedností.

Senta je průkopnicí, která věří, že technologie jsou nejen klíčem k budoucnosti, ale také cestou k rovnosti a inkluzi. Díky její vizi se tisíce žen a dívek v Česku naučily programovat, analyzovat data nebo se vydaly na kariérní dráhu v IT. Její příběh a mezinárodní úspěch v Silicon Valley inspiruje tím, jak ukazuje, že s odvahou a cílevědomostí lze překonat bariéry a proměnit osobní vizi ve skutečnou změnu pro společnost.

Beseda se koná v rámci cyklu Inspirativní ženy za podpory Statutárního města Zlína.

Článek Senta v hlavní roli: Příběh kariéry, odvahy a proměny světa technologií se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Hosty akce budou Mgr. Aleš Kapsa (dramaturg Musaionfilmu) a Václav Hron (autor filmu Perla na Blatech). Akci bude moderovat PhDr. Petr Slinták (předseda poroty Musaionfilmu)  

Článek Ozvěny Musaionfilmu (beseda 2. 4. 2025) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

✨ Jak ovlivňuje umění naši identitu?
✨ Proč je kulturní prostředí zásadní pro společnost i jednotlivce?
✨ A jaké fascinující zkušenosti si přivezla z prestižních světových institucí?

O tom všem si budeme povídat s Michaelou Šetlíkovou v rámci tradičního Setkání na koži v Zikmundově vile. 

Michaela Šetlíková:

V letech 1990–1996 žila částečně v USA, ve Washingtonu D. C. a v N. Y .C, kde patřila k diplomatickému sboru, pracovala na poli kulturním, a mohla tak porovnávat různé životní styly a získávat vhled do jiné kultury. Ve Spojených státech pracovala mj. na State Departmentu, Washington, D. C., ale především ve Smithsonian Institutu, kde se podílela na akcích v sekci „cestujících výstav“. Spolupracovala i se soukromými galeriemi, třeba s Guggenheimovým muzeem v New Yorku.

V Čechách pracovala v 80. letech v Uměleckoprůmyslovém muzeu v oddělení textilu, což jí umožnilo nahlédnout do dobových materiálů. Její zájem je v umění spíše antropologického rázu. Po návratu do České republiky pracovala pro soukromé galerie, sběratele umění a věnovala se publicistické činnosti Píše úvodní slova k výstavám, scénáře ke kulturním pořadům atd. V roce 2023 ji vyšla kniha o Mužské módě a životním stylu začátku 20.století : Muži a gentlemani. 

V současné době spolupracuje s galeriemi a s aukčními domy, kde vykonává kurátorsko-konzultantskou činnost.  Přednáší na FF UK a humanitně zaměřených vysokých školách.

V současnosti žije a pracuje v Praze.

Beseda je součástí přednášek Inspirativní ženy za finanční podpory statutárního města Zlín a Zlínského kraje.

Článek Michaela Šetlíková: Příběhy umění a lidí (beseda 12. března) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Josef Pleskot (*1952) patří mezi nejvýznamnější současné české architekty. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP atelier. Pleskot je držitelem řady ocenění včetně Grand Prix Obce architektů. V roce 2009 byl v odborné anketě organizované časopisem Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí 1990–2009. V posledních letech je vysoce hodnocena jeho rozsáhlá konverze areálu Vítkovických železáren v Ostravě s multifunkční aulou Gong, vysokou pecí Bolt Tower a Trojhalím Karolina. Za Svět techniky získal cenu Architekt roku 2014. Mezi další významné realizace patří rekonstrukce Lvího dvora a průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, ústředí ČSOB v Praze – Radlicích, Vinařství Sonberk v Popicích, revitalizace Zámeckého návrší a Regionálního muzea v Litomyšli nebo lávky v Písku, Ostravě a Mladé Boleslavy. Je známý svým zaměřením na společenskou roli architektury, což odráží jeho hluboký zájem o vytváření prostorů, které podporují smysluplné vztahy a spojení s místem.

Norbert Schmidt (* 1975) je architekt, kurátor, redaktor revue Salve a vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK. Zabývá se projektováním a problematikou vztahu architektury, umění a teologie. Publikuje články v odborných i populárních médiích. Pracuje v AP atelieru. Inicioval vydání knihy „Josef Pleskot. Rozhovory 1989–2019“, kterou připravil společně s Karolinou Jirkalovou.

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021, bude z ní pořizován video záznam

Článek Architektura jako dialog: Josef Pleskot o vztazích a prostoru (beseda 16.4.) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein se v opakovaných expedicích (1997, 1998, 1999, 2001, 2002, 2006, 2008, 2011, 2012, 2013, 2017, 2021, 2022) soustavně vracejí do stejné oblasti Papuy zkoumat uměleckými prostředky skok v čase pravěkých lidí do 21. století. Během jejich návratů vznikl obsáhlý umělecký materiál v podobě Barbořiných fotografií, experimentálních filmů, animací a kreseb a Lukášových soch, které se rodily postupně jako jednotlivé kapitoly více než dvacet let trvajícího dialogu. Cílem těchto expedic nebyl etnologický výzkum, ale umělecká perspektiva vyjadřující zázrak setkání dvou světů oddělených od sebe příkopem času. Vrstevnatou výpověď obou umělců lze symbolicky považovat za vizuální sondu do duší posledních přírodních lidí na této planetě předtím, než je ovlivní vrcholná globalizace. V průběhu času Papuánští náčelníci vyjádřili přání setkat se s největším českým náčelníkem, pochopit, kdo je a co dělá umělec, nebo poznat toho, kdo stejně jako místní kmenoví kouzelníci dokáže létat do vrchního patra světa – tedy do vesmíru. Došlo tak ke spolupráci náčelníků z doby kamenné s prezidentem České republiky Václavem Havlem nebo převedení jejich skutečných těl do podoby uměleckých děl. Přání potvrdit si existenci vrchního patra světa zase splnil Astronaut Koichi Wakata, když posledním náčelníkům z mezinárodní vesmírné stanice ISS již dvakrát zavolal (2013 a 2022). Elita kmene Yali Mek splnila zase astronautské přání Astronauta Leroye Chiaa naučit se jejich techniku létání dýmem… 

První kontakt s přírodními národy nebývá navazován umělci, a to i přesto, že ve skutečnosti jsou taková střetnutí setkáním kultur. Toto oboustranné první setkání kultur bez nároků na zmocnění se teritoria či sféry vlivu lze chápat jako „happening“ neboli zachycení neopakovatelné události v čase či „cestu“ jako umělecký čin. Základem všeho je intenzivní prožitek života, který je uměleckým dílem. Během těchto opakovaných setkávání se Barbora s Lukášem chovali jako umělci, nikoliv jako antropologové, a rozhovory, které nahrávali, nevedly k vypracování vědeckých závěrů, ale k další úrovni interpretace formou uměleckého sdělení ve formě multimediálního organismu, složeného z filmů, fotografií, animací, kreseb, obrazů a soch. Projekt neobsahuje nostalgii, je naopak naplněný přirozenou fascinací přírodou a podstatou lidského bytí. Toto umění není fiktivní a vymyšlené, ale naopak se zakládá na skutečných setkáních a pozorováních a …může se stát, že po setkání s tímto uměleckým multimediálním organismem někteří diváci či návštěvníci přednášky nezůstanou úplně stejnými, jako byli před tím…

Jste srdečně zváni dne 20.3.2024

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021, bude z ní pořizován foto záznam.

Článek Beseda s Bárou Šlapetovou a Lukášem Rittsteinem: „Astronauti jsou tu už od doby kamenné: Očima umění setkání světů“ (20.3.2024) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

 V druhé části naše beseda přejde k Jakubově současné roli starosty středočeské obce Nelahozeves. Poznáme jeho cestu do veřejného života, motivace, které ho vedly kandidovat na funkci starosty. Probereme výzvy, kterým čelí při správě malebné obce nedaleko velkoměsta. Jak se vypořádává s moderními tématy, jako je urbanizace a environmentální problémy? Jakou roli hraje kultura ve společnosti a jak je to specifické pro Nelahozeves? 

 Povídání s Jakubem Bryndou budou důvodem k úvahám, jak osobní příběhy a rodinné dědictví ovlivňují leadery veřejného života a jak tedy i rodinné zázemí leaderů ovlivňuje společnost jako celek. Přijďte objevit, jaký dopad mohou mít osobní zkušenosti a historie na formování našeho společenského světa

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021, bude z ní pořizován foto záznam.

Článek „Příběh Jakuba Bryndy: Z Hanzelkových cest ke starostování v Nelahozevsi“ (beseda 15.února) se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Zikmundova vila, pojmenovaná po světoznámém cestovateli Miroslavu Zikmundovi, zůstává symbolem funkcionalistické architektury a modernismu. Baťova vila, nositelka jména zakladatele stejnojmenného obuvnického imperia, je příkladem funkčního minimalismu a stále přitahuje pozornost díky svému revolučnímu designu. Společná prohlídka obou vil umožní návštěvníkům nahlédnout do těchto dvou odlišných, ale nesmírně významných domů v jeden den a porozumět jejich historii a odkazu.

„Je skvělé, že se podařilo propojit vily takových významných osobností, jakými bezesporu Tomáš Baťa i Miroslav Zikmund jsou. Oba tito muži dokázali neuvěřitelné věci, stali se úspěšnými v celosvětovém měřítku, nemluvě o tom, že jsou už navždy pevně spjati se Zlínem. A stejně, jako jsou inspirativní jejich životy, inspiraci najdeme na každém kroku právě i v jejich vilách,“ prozradila Gabriela Končitíková, ředitelka Nadace Tomáše Bati.

První tři podzimní prohlídky jsou naplánovány na sobotu 11. listopadu, další tři prohlídky pak budou následovat v sobotu 2. prosince. Každá prohlídka bude zahrnovat průvodce v každé vile zvlášť, který přiblíží jejich historii, život, architekturu a význam obou vil v kontextu doby.

„Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo s Nadací Tomáše Bati naleznout optimální časy prohlídek tak, aby na sebe vzájemně navazovaly a návštěvníci tak měli prostor pro pohodlný přesun mezi jednotlivými vilami,“ informovala ředitelka Nadačního fondu Zikmundova vila Dagmar Výlupková. Zároveň dodala, že s ohledem na omezenou kapacitu kombinovaných prohlídek v počtu 14 osob je třeba si předem zakoupit platnou vstupenku.

Oba vybrané sobotní termíny (11.11. a 2.12.) nabízejí časy kombinované prohlídky následovně:

09.00 Zikmundova vila + 10:30 Baťova vila

10.30 Baťova vila + 12.00 Zikmundova vila

12.00 Baťova vila + 13:30 Zikmundova vila

Délka komentovaných prohlídek je cca 150 minut (60 minut v každé vile + 30 minut na pohodlný přesun mezi vilami). Vstupenky lze zakoupit pouze na našich stránkách v sekci Prohlídka vily v hodnotě 850 Kč/os. Bližší informace na tel.: +420 774 411 273 nebo prostřednictvím emailu prohlidky@zikmundovavila.cz.

Článek Příběhy zlínských vil – společné prohlídky Zikmundovy a Baťovy vily 11. 11. a 2. 12. 2023 se nejdříve objevil na Zikmundova vila.

Mezi jeho nejznámější tvorbu patří rozhlasový a televizní seriál Po Česku, který vyšel i knižně a dočkal se také rozhlasové podoby. Spolupracuje s Českým rozhlasem, kde dlouhá léta moderoval o víkendu na Radiožurnálu i na dalších stanicích Českého rozhlasu. V současnosti je moderátorem Dvojky ČRo.

Akce se koná s podporou Fondů EHP 2014–2021, bude z ní pořizován video a foto záznam.

Článek Cesty Václava Žmolíka – beseda 8. 11. 2023 se nejdříve objevil na Zikmundova vila.